Pavlína obohacuje prostor Máme domov originálními výrobky z keramiky. Tvárná hlína se často snoubí s otisky květin, listů a přírody a její mísy, sochy, podložky pod svícen a další prvky do domu i do zahrady přináší do vašeho domova klid, spočinutí a závan svěžesti. S Pavlínou jsme rozebíraly téma tvorby a života samotného.
Pavlíno, jak se ti daří a čemu se zrovna věnuješ?
Daří se mi hezky. Věnuji se tvorbě, která mě baví a naplňuje. Žiju tak v souladu se svou prací a mnou samotnou tak, jak cítím a vnímám, že chci a potřebuji. Teď mám rozpracovanou sérii dvanácti soch ze šamotové hlíny, v životních tématech každého z nás: NADĚJE, MŮZA, SVĚTLO A STÍN, MATEŘSTVÍ, MILENCI, PÍSEŇ SRDCE… Výstava tohoto konceptu bude v roce 2027. Dialog sochy – obrazu – básně. Každý obraz je vytvořen „na míru” konkrétní plastice a vizuálně zachycuje její vnitřní ladění a energii; báseň pak rozvíjí emoční rovinu díla. Cílem je citlivě vést diváka osobní cestou k poznání sebe sama a k prožitku. Obrazy a básně tvoří moje blízká kamarádka.
Jak ses dostala ke tvoření?
Tak nějak od dětství to ve mě přirozeně bylo a je. Výtvarná tvorba, a hlavně HLÍNA mě fascinovala a volala odmala. Každý výtvarný a keramický kroužek byl můj. Potom střední umělecká škola a výtvarná výchova na pedagogické fakultě.
Jak dlouho tvoříš?
Úplně od školkového věku, co pamatuji. Tak přes třicet let to bude.
Proč zrovna keramika – co ti ponoření do tohoto procesu přináší a čím tě obohacuje?
Hlína je kouzelná, naprosto mě očarovala. Je součástí mého života. Ten pocit, dát ruce do hlíny a tvořit je jedinečný, vždy takové nové, poprvé a navždy. Ponořím se do proudu tvořivosti a najednou se čas zastaví. Hlína žije svým tempem a neopakovatelnou atmosférou. Ruce dobře ví, co mají dělat. Souhra intuice a technologie v naprostém klidu a souladu. Je to moje niterná hloubka s radostí života. Krása světa kolem nás v misce, jako lahodný pokrm pro oko duše…
Jak ti chodí nápady a co prožíváš od nápadu k realizaci?
Nápady jsou všude, pořád, nekonečně… Děje se to samo. Za jeden život je málo zrealizovat vše, co v sobě mám. Kdyby mě někdo krmil a nemusela bych spát, tvořila bych stále. Někdy se vzbudím uprostřed noci a hned si musím načrtnout nebo napsat vizi, která mi přišla. Je to tak jasné a samozřejmé, silně a jasně cítím, že to dám do hmoty – hlíny. Múza mi pak dělá společnost tak dlouho, dokud není dílo hotové. Při tvorbě vnímám, kdy jsem v půlce a kdy je hotovo. Omývá mě blažený pocit, je to jak vodopád krásných prožitků, vjemů a dojmů. Je to živý proces, plný kouzelné atmosféry.
Popiš čtenářům proces tvorby keramiky z tvého pohledu.
Je to podobné jako hudba. Ruce tvoří s hlínou v dokonalém souladu, harmonii tvarů, linií, ploch, vrstev a textur. Do menších výrobků často vtisknu živé přírodniny – listy, květy, větvičky, kořeny a kameny… Hlína tak na okamžik splyne s živoucí variací zemského prvku. Když je mísa nebo socha hotová, čeká několik dní až týdnů na úplné proschnutí. Poté jde do pece, kde ji poprvé vypálím na 950 stupňů. Po úplném vychladnutí dílo pokryji glazurou a vypálím podruhé na 1250 stupňů. Vysoká teplota dokonale zafixuje glazuru a keramické dílo tak mže být umístěno venku. Nevadí mu déšť, mráz, ani slunce.
V logu máš Tvořím klidem, což je krásný název. Jak vznikl?
Slovo klidem/k lidem vystihuje moji tvorbu, tvořím s klidem v klidu a že jde k lidem. Je to taková slovní hříčka, která se mi líbí tím, co za symboliku nese. Klid je mojí esencí a důležitý parťák života i v takové rychlé době. Mám ráda klid, hloubku a podstatu v jasnosti a jednoduchosti. Jsem velmi mateřsky a sociálně založena. Ráda pečuji a starám se. Někdy je to výzva – věnovat se dětem nebo tvořit? Jde to hezky propojit, to je plus a štěstí zároveň. Takže tvořím klidem, ať keramika může k lidem.
Je keramika tvou jedinou volbou nebo se věnuješ ještě něčemu jinému?
Ano, je mojí jedinou, milovanou. Dá se tvořit tolik variant, druhů a možností. Velmi ojediněle se stane, že si sednu k plátnu a namaluji obraz. To je úplně jiný svět. Ten třeba přijde časem…
Jak ses dostala k projektu Máme domov a co se ti na něm líbí?
Dověděla jsem se hned na počátku, kdy Jirka Ledvinka v rozhovoru na internetu o své cestě životem právě tento krásný projekt popisoval. Tato informace se ke mně dostávala opakovaně a já se tedy neváhala přihlásit. Líbí se mi celková filozofie a jaká komunita tvořících lidí tady je na jednom místě. Myšlenka i vize je mi blízká.
Jak vnímáš a prožíváš život sám?
To, co vnímám, zároveň žiju a prožívám. Život sám beru jako dar a příležitost jít dál. Někdy přes překážky, jindy v lehkosti a snadno.
Co je pro tebe důležité?
Asi se budu opakovat, je to právě KLID, klid uvnitř sebe, i kdyby kolem burácel celý svět.
Co dalšího miluješ, co tě baví a přináší ti radost?
Miluju toho mnoho… Přírodu, děti, přátele, zvířata. Baví mě výlety a cesty. Mám ráda kulturu, divadlo, výstavy, koncerty.
Co bys čtenářům vzkázala, popřála či pověděla?
Přeji všem lidem, ať se najdou v tom, co jim je blízké a přináší radost. Ať se tomu mohou věnovat. Třeba zkusit si dát ruce do hlíny.
Kde všude tě můžeme najít?
Ateliér mám doma v podhůří Jeseníků. Jsem na Instagramu – tvorimklidem.
Děkujeme za rozhovor a ať se ti daří tvořit s klidem.
Děkuji, hezké dny…
